Správné vysoušení hliněných omítek PICAS

 Hliněná omítka po nanesení na stěnu obsahuje velké množství vody. Tu je potřeba z omítky co nejdříve uvolnit, aby na povrchu nevznikaly plísně a aby bylo možné brzy pokračovat s dalšími vrstvami (například s finální omítkou). Při vysoušení se často dělají chyby, které celý proces zbytečně prodlužují. V článku ukážeme, jak se jim vyhnout a jak sušení výrazně zefektivnit. Pokud si nejste jistí podmínkami na stavbě nebo správným postupem, zavolejte nám.

Tři základní pravidla

1 .Udržujte stabilní teplotu nad 15 °C (žádné nárazové vytápění)
2. Snižujte vlhkost vzduchu (odvlhčovač / krátké intenzivní větrání)
3. Zajistěte proudění vzduchu podél stěn (ventilátor = rychlejší sušení)

Jak hliněná omítka schne

Schnutí hliněných omítek probíhá ve dvou fázích. V první fázi se voda kapilárně přesouvá do podkladu a zároveň se odpařuje do vzduchu. Ve druhé fázi, kdy je omítka už jen „plastická“ (podobně jako plastelína), se odpar výrazně zpomaluje – může být až 10× pomalejší než v první fázi.

Jak sušení urychlit v praxi

Nejlepší výsledky získáte kombinací tří faktorů podle možností na stavbě. Správným postupem lze rychlost sušení výrazně zvýšit (v praxi klidně i násobně).

1) Teplota vzduchu
K odpařování vody dochází při jakékoli teplotě, rozdíl je ale v intenzitě. Zvýšení teploty vzduchu o 5 °C může zvýšit odpar zhruba o 50 %. Interiér je potřeba vytápět stabilně, aby se neohříval jen vzduch, ale i stěny a samotná omítka. Pokud je v místnosti vyšší vlhkost a omítka zůstane chladná, může se na jejím povrchu začít srážet voda (podobně jako když se v létě orosí studená sklenice). V tu chvíli omítka místo vysychání vlhkost naopak přijímá a sušení se výrazně zpomalí. Proto je lepší vyhnout se nárazovému topení a udržovat teplotu rovnoměrně.

2) Vlhkost vzduchu
Těsně nad povrchem čerstvé omítky je vlhkost téměř 100 %. Čím větší rozdíl je mezi vlhkostí u povrchu a vlhkostí v místnosti, tím rychleji bude omítka schnout. Orientačně platí, že rozdíl vlhkosti o 10 % zrychlí odpar přibližně jednonásobně. Pokud je tedy v interiéru vlhkost 60 %, bude odpar z omítky zhruba 4× rychlejší než při vlhkosti 90 %. Pozor: jakmile se voda z omítky odpařuje, vlhkost v místnosti rychle roste. Proto je nutné pravidelně vyměňovat vlhký vzduch za sušší – buď krátkým intenzivním větráním (okna a dveře naplno na 5–10 minut), nebo pomocí stavebních odvlhčovačů.

3) Pohyb vzduchu
Proudění vzduchu výrazně pomáhá, protože „odnáší“ velmi vlhký vzduch těsně nad povrchem omítky. Díky tomu se voda z omítky rychleji dostává k povrchu a může se odpařovat. Každé zvýšení rychlosti proudění o 1 m/s (1 m/s = slabý vánek, poznatelný například podle pohybu kouře) může zrychlit sušení přibližně jednonásobně.

Jak poznáte, že je omítka dobře vyschlá

Dobře vysušenou omítku poznáte podle toho, že na povrchu nejsou mokré mapy a omítka má jednotný, světlejší vzhled. V této fázi je možné nanášet další vrstvy (například finální omítku). Pokud se při vysychání na povrchu objeví chomáčky plísně, přečtěte si prosím článek zde.

Nejčastější chyby

1) Nárazové vytápění
Stěny se nestihnou ohřát na teplotu vzduchu a zůstávají chladné. Často pak dochází spíše ke kondenzaci vody na povrchu omítky – a omítka tuto vlhkost okamžitě nasává. Výsledek: místo sušení se proces zpomalí nebo otočí.

2) Trvale otevřená okna (ventilace / mikroventilace)
Nedochází k účinné výměně vzduchu v celé místnosti. Zároveň se ochlazuje okolí oken i interiér, což sušení zpomaluje. Nejefektivnější je krátké intenzivní větrání: otevřít okna i dveře naplno a průvanem vyměnit vzduch během 5–10 minut. Při tomto způsobu větrání obvykle výrazně neklesne teplota stěn a teplota vzduchu se během pár minut vrátí na původní hodnotu.

Proč je správné vysoušení u PICAS důležité
Hliněné omítky PICAS obsahují vysoký podíl jílů, které podporují jejich přirozené vlastnosti – zejména regulaci vlhkosti, akustiku a přirozený „mikrobiologický profil“ materiálu. Jíly při zpracování pojmou více vody, a proto je dobré se s procesem správného vysoušení dobře seznámit a řídit se doporučeným postupem. 

Vysoušení v praxi 

Kolik vody je v omítce (W)

U jádrové omítky s řezankou se přidává cca 200 g vody na 1 kg suché směsi.
Při vrstvě 1,5 cm (1 cm ≈ 17 kg/m²) je to cca 25,5 kg/m², tedy:

W = 25,5 × 200 = 5 100 g/m² (5,1 kg/m²)

Orientační výpočet doby schnutí

Z tabulky č. 1 vezměte E₀ (odpar z volné hladiny). Pro omítku použijte k = 0,7.

t = W / (E₀ · k)

Příklad (10 °C / 70 %): E₀ = 46 g/m²·h
t = 5 100 / (46 × 0,7) = 158 h (orientačně, při minimálním proudění)

Důležité poznámky

• Výpočet je orientační a platí pro ustálené podmínky.

• Doba se v praxi mění hlavně podle vlhkosti, proudění vzduchu a savosti podkladu.

Rosný bod (stručně)

Když je povrch omítky/stěny příliš chladný, může se na něm srážet vlhkost a schnutí se zastaví. Tabulka níže ukazuje, kdy k tomu může dojít.

Snižování vlhkosti

• Odvlhčovač: místnost uzavřít, nevětrat (výkon klesá s nižší teplotou – viz tab. 3).
  
  
  Zdroj: www.proalergiky.cz

• Nárazové větrání: jen když má venkovní vzduch méně vodní páry než vnitřní (viz tab. 4).